Za necelý měsíc bude Štědrý den. Z obchodů, z výloh, ze stánků, prostě odevšad na nás začali útočit prodejci vánočního zboží. Když jsem byla malá, to bylo v padesátých letech minulého století, žila jsem na vesnici. Tam se blížící vánoce projevovaly úplně jinak. Byl to úklid celého domu, zabití prasete, pečení cukroví a podobně.

Téma měsíce: Vánoce

Ovšem opravdová blízkost Štědrého dne se projevila, když babička koupila slanečky. Dnešní děti nevědí co to slaneček je a jak vypadá. Je to mořská ryba – sleď – naložená v soli a proležená tak že je solí maso konzervované a nekazí se. Babička koupila tolik slanečků kolik počítala lidí na štědrovečerní večeři, plus nějakého navíc. Doma je dala do nádoby se studenou vodou a tu vodu každý den vyměňovala za čistou. Jak dlouho to dělala nevím, byla jsem malá a nesledovala jsem to. Po několikeré výměně vody ztratily slanečky největší slanost. Pak babička sloupla kůži, rozkrojila rybu podél hřbetu a vyndala páteř a půlky ryb rozkrájela na čtverečky asi o hraně 2 cm. Do čistě vymytých sklenic dala na dno vrstvu na hrubo nakrájené cibule, na to vrstvu slanečků, zase cibuli a slanečky to střídala až byla sklenice plná, nahoře byla cibule a nesmělo to být napěchované, jen volně nasypané.

Mezi tím dala svařit ocet s vodou a kořením. 1 díl octa 3 díly vody, několik kuliček pepře, několik kuliček nového koření, několik kuliček jalovce a pár lístků bobkového listu. Všechno asi 5 minut povařila a nechala vychladnout. Poté zalila slanečky s cibulí tímto studeným nálevem aby bylo všechno potopené. Sklenici pevně uzavřela a dala do chladna uležet. Jak dlouho to muselo být aby to bylo správně rozležené nevím.

Večer před štědrým dnem zadělala na vánočky a ještě v noci je upekla. Když jsme ráno vstávali měli jsme čerstvě upečenou vánočku a čaj. K obědu byla obyčejná čočková polévka. Večeře byla dříve než v jiné dny. K večeři byl slanečkový salát a chleba. Pak jsme uslyšeli zvoneček a šlo se ke stromečku, zazpívali jsme koledy a prohlédli jsme si dárečky. Pak se poslouchalo rádio, pojídalo se cukroví a domácí čokoláda, na plotně kamen se pálila purpura a františky (kadidlo). Já se sestrou jsme si hrály z hračkami které nám donesl Ježíšek a užívaly jsme si kouzlo vánoc.

Stromeček strojil děda, jak to dělal, že jsme ho u toho nikdy nepřistihly, nevím. Zrovna tak nevím, jak zvonil na zvoneček, aby to vypadalo jako zvenku. Pro tato kouzla jsme dlouho věřily na Ježíška a hlídaly u okna kdy už přiletí.

Dnešní děti jsou o toto ochuzeny i když mají zase jiné radosti z očekávání vánoc, to vidím na svých vnučkách.

Dnes už se na svátky tak netěším, protože ten kolotoč kolem úklidu, shánění dárků, pečení cukroví a chystání štědrovečerní večeře mě zmáhá. Ale když sedím u stromečku a dívám se na radost obdarovaných jsem šťastná a dojímá mě to.

Všechny vás zdravím dobrý den.

Maruš

Převzato od http://www.receptyonline.cz/vanocni-uvaha-aneb-vanoce-se-blizi–2334.html