Z NEJSTARŠÍCH DĚJIN MORAVY: TAJEMSTVÍ HORY SVATÉHO KLIMENTA

Archeologické výzkumy nám pomáhají odkrývat reálie z doby velkomoravské, jejíž duchovní tradice a symbolika vyzařují až do dnešních dnů. Centrum slovanské archeologie Moravského zemského muzea rozšiřuje veřejné povědomí o době, v níž se začala konstituovat naše státnost.

Hora svatého Klimenta v Chřibech patří k místům silně spjatým s cyrilometodějskou tradicí. Snad jen patnáct kilometrů vzdálený Velehrad, který středověcí kronikáři učinili „hlavním městem“ Velké Moravy, vstoupil do povědomí lidových vrstev výrazněji než hradisko ukryté hluboko v zalesněném centrálním masivu Chřibů, na pomezí Hané a Slovácka.

Ba přiznejme Klimentku, jak je kopec v lidové mluvě nazýván, jistou přednost – zatímco na Velehradě bychom jakoukoliv autentickou památku z devátého století marně hledali, na Klimentu ji máme před očima. Jsou jí základy části kostela z devátého století, obnoveného po roce 1358 brněnskými augustiniány, kteří zde zřídili svoje proboštství. Abychom byli přesní – devátému století odpovídá pouze kněžiště, tedy nejstarší část zmíněných základů, jež augustiniáni překryli svou svatyní podstatně překračující rozměry původní stavby velkomoravské. A dodejme také, že novodobý archeologický průzkum, který zde probíhal ve druhé polovině dvacátého století, potvrzuje vznik hradiska právě v době rozkvětu velkomoravské říše, a poté i kontinuální osídlení těchto míst až do jedenáctého století.

Jaký pohled skýtá návštěvníkovi toto místo? Kuželovitý kopec je obklopen oválným opevněním, jehož delší osa měří asi 370 a kratší 290 metrů. Fortifikaci tvoří hlavní val s příkopy po obou stranách. Vrcholek kopce byl uměle srovnán a tvoří oválnou plošinku, na níž se nacházejí pozůstatky kostela a dřevěná kaple vybudovaná v první polovině dvacátého století.

Pracovníci Centra slovanské archeologie Moravského zemského muzea v Uherském Hradišti uspořádali 9. května letošního roku vycházku, během níž předestřeli zájemcům o nejstarší moravskou historii příběh hory svatého Klimenta, jak jej nabízí poslední výzkumy současné archeologie.

TAJEMNÉ HRADISKO

Nejstarší písemná zpráva o hradisku svatého Klimenta pochází z roku 1358. Toho roku olomoucký biskup Jan Očko z Vlašimi v listině datované 18. dubna potvrzuje následující dar: Moravský markrabě Jan Jindřich, bratr císaře Karla IV., daruje brněnským augustiniánům „kapli blahoslaveného Klimenta, papeže a mučedníka, v lesním zátiší svého nového zámku Cimburka ležící, v dobách sice dávných vystavěné k uctívání téhož svatého, nyní však od mnohých let bohoslužby pohřešující, zároveň s budovou k téže kapli přiléhající, obehnanou vůkol příkopy…“

O Velké Moravě a Cyrilu a Metoději není v listině žádná zmínka. Kdybychom však nahlédli do domácí kroniky augustiniánského proboštství, dočetli bychom se v ní k témuž roku o cyrilometodějském založení kláštera, za který byla patrně považována ona „budova k téže kapli přiléhající“.

Další zmínky o hoře svatého Klimenta jsou již mladšího data. Tak Jan Jiří Středovský (1679–1713), historik církevních dějin Moravy, zaznamenal následující lidové podání vztahující se k roku 864: „Když se sv. Cyril obával nejistého štěstí válečného, velmi jsa starostliv o svůj klenot, totiž ostatky sv. Klimenta, počal stavěti s dovolením královým na místě nepřístupném, horami a lesy obklíčeném, nedaleko Velehradu, v okolí, které nyní starý hrad Cimburk ohražuje, kostel ke cti sv. Klimenta, ve kterém kdyby nebezpečenství hrozilo, mohly by se staré ostatky… ukrýti mimo hluk válečný.“

PÁTRÁNÍ PO OSTATCÍCH SVATÉHO KLIMENTA

Tu se poprvé setkáváme s příběhem, který spojuje hradisko svatého Klimenta s historickými reáliemi Velké Moravy, respektive s tím, co víme o věrozvěstech z písemných pramenů. Ze staroslověnských legend Život svatého Konstantina a Život svatého Metoděje se dozvídáme, že ještě před tím, než přišli na Moravu, podnikli oba bratři misijní cestu na Krym, do Chersonu v říši Chazarů. Tam se jim mimo jiné podařilo vypátrat hrob papeže Klimenta IV., mučedníka, který tam na konci prvního století našeho letopočtu zemřel mučednickou smrtí. Vzali tedy svaté ostatky s sebou do Byzance se záměrem dopravit je do Říma.

Příležitost vydat se z Byzance na západ a navštívit Řím se jim naskytla v souvislosti s jejich moravskou misií, na niž byli vysláni císařem Michalem III. Na Moravu dorazili v roce 863 a v roce 867 se vydávají do Říma. Je zřejmé, že po dobu moravského pobytu byly ostatky papeže Klimenta někde pietně uloženy. Kde? Nejspíše v hlavním moravském kostele na centrálním hradisku Rastislavově, kterým byl pravděpodobně Veligrad (současné Staré Město). Podotýkáme „pravděpodobně“, protože žádný písemný pramen z devátého století centrální hradisko a Rastislavovo sídlo, na němž pobývali, blíže nelokalizuje a nejmenuje. Vezmeme-li však v potaz výsledky archeologickým výzkumů ve Starém Městě ve druhé polovině dvacátého století a tradici nejen lidovou, ale i historiografickou, pak Starému Městu – Veligradu ono příslovečné určení „pravděpodobně“ náleží jako prvnímu ze všech.

Ať se však již centrum politické a církevní moci nacházelo ve Starém Městě, v Mikulčicích, či kdekoliv jinde, bylo nepochybně cílem franských válečných tažení. Proto se jeví jako možná i eventualita, že pro uložení ostatků svatého Klimenta bylo vybráno místo sice v blízkosti centrálního hradiska, ale přitom na lokalitě bezpečné, obtížně dostupné a mimo prostor válečných operací. Hradisko v Chřibech, byť již nově vybudované právě pro tento účel, nebo oživující starší, třeba pravěké opevnění, by takové podmínky dozajista splňovalo. V takovém případě by lidové podání zaznamenané Středovským odráželo skutečnost. Bohužel, žádný hodnověrný pramen k potvrzení této pověsti nemáme; všechny pozdější písemné zprávy, většinou opět záznamy lidového podání, jenom rozvíjejí základní syžet.

A tak na současném webu olomoucké arcidiecéze www.ado.cz, dokumentujícím poutní místa, najdeme tento výklad: „Podle svědectví historických pramenů byla tato Hora dána před dávnými staletími králem Rastislavem svatému Konstantinu, Metodějovi a jejich žákům k rozjímavému životu. Ti zde nalezli místo ke kontemplaci, modlitbu i práci. V blízkosti chrámu byl vystaven monastýr, poustevna a byla zde také škola, středisko osvěty a výchovy. Jak praví Život Konstantina sepsaný pod vedením samotného arcibiskupa Metoděje: ‚Když přišel svatý Konstantin na Moravu, přijal ho Rastislav s velkou úctou, a když shromáždil učedníky, oddal mu je na učení… a zanedlouho přeložil církevní řád, naučil je ranní službě boží, hodinkám, večerní, povečernici a mši a tam nechal učit také jiné nauky, gramatiku i muziku. I otevřely se, podle slov prorokových, uši hluchých a poslouchali slova Písma, a jazyk zajíkavých se stal jasným…‘ Hora svatého Klimenta, daná pod ochranu římského papeže a mučedníka, patrona soluňské mise sv. Klimenta, jehož tělesné ostatky zde byly uchovány, tak byla střediskem zbožnosti a vzdělanosti. Zde byl také sv. Metodějem roku 884 dokončen překlad svatých knih a na svátek sv. Dimitrije sloužena slavná bohoslužba jako dík za poskytnutou milost a pomoc.“

Autor výše uvedeného textu ony historické prameny ovšem neupřesňuje. Nemůže, neboť žádné neznáme, pokud nepokládáme za historický pramen „lidové podání“ zaznamenané Středovským. A právě v užívání terminologie tkví počátek rozporu mezi vědcem a laikem. „Lidové podání“ samo o sobě nemá pramennou hodnotu do té míry, aby z něho odborník mohl vyvozovat kategorické závěry. A mnohému čtenáři jistě také došlo, jak je do konceptu umně zasazen úryvek ze Života svatého Konstantina; v celé legendě totiž není o hoře svatého Klimenta jediná zmínka, a jak už bylo řečeno, ani v žádném jiném písemném prameni z té doby.

Jestliže věda, ať historie, či archeologie, má problém s „uvedením“ byzantské misie do těchto míst, pro početné vrstvy věřících takový problém neexistuje, názory historiků či archeologů nejsou pro jejich citový vztah k místu směrodatné a poutěmi, zaznamenanými již v polovině devatenáctého století, obnovují svůj vztah k tomuto místu a současně tím jakoby popírají skepsi odborníků.

Zdroj: http://www.kulturni-noviny.cz/nezavisle-vydavatelske-a-medialni-druzstvo/archiv/online/2015/556bfcf7915c2/556bfe1d9f23a

Facebook

Get the Facebook Likebox Slider Pro for WordPress