Tam, kde je to možné, se zoologické zahrady ve spolupráci s jinými institucemi i jednotlivci snaží vrátit zvířata do jejich původního prostředí. Děje se tak v případě, že druh byl ve své domovině již zcela vyhuben nebo se jeho početní stavy snižují a bez lidské pomoci by z přírody brzy vymizel. Proč druhy v současnosti z přírody tak rychle mizí?

1. Hlavní příčinou je úbytek jejich přirozené prostředí, což souvisí s růstem lidské populace a s rozšiřováním zemědělské výroby.
2. I přes snahu záchranářů je stále velice rozšířeno pytláctví a bohužel se i dnes v bohatých zemích najdou lidé, kteří si koupí výrobky z kůží vzácných šelem (jaguárů nebo levhartů) nebo třeba luxusní psací pero ze slonoviny.
3. Velmi se rozšířil obchod s živými zvířaty, mezi lidmi v bohatších zemí včetně České republiky stále více roste zájem o koupi atraktivních živočichů jako jsou např. velké druhy papoušků nebo suchozemských želv. Tím však tito „milovníci“ zvířat výrazně přispívají k úbytku daného druhu v přírodě. Navíc málokdo ví, že pašovaná zvířata během cesty ze své původní domoviny mnohdy transport v drastických podmínkách nepřežijí a tak na jedno živě dopravené zvíře připadne několik mrtvě dovezených.

Z nejznámějších případů návratu v přírodě již vyhubených druhů zvířat lze zmínit případ koně Převalského (vrácen do Mongolska), antilopy přímorožce šavlorohého (vypuštěn zpět do Tuniska) či drápkatých opiček lvíčků zlatých (Brazílie). Základním předpokladem úspěšného návratu je samozřejmě nezničený původní biotop, který dnes bohužel již v mnoha případech neexistuje.

Snaha zoo pomáhat v záchraně se samozřejmě nevztahuje pouze na druhy ze vzdálených exotických zemí, ale třeba i ohrožené zástupce místní fauny. Ta na tom nebývá mnohdy o moc lépe. V 70. a 80. letech 20. století se ostravská zoo podílela na znovuvysazení (reintrodukci) naší největší kočkovité šelmy rysa ostrovida na Šumavě, dále v Itálii, Švýcarsku nebo tehdejší Jugoslávii. V České republice byl poslední divoký rys zastřelen v 19. století. V současnosti se zoo účastní vysazování velmi ohrožené sovy pálené a sýčka obecného do naší přírody. Několik chovných párů odchová každoročně okolo 20 mláďat určených k návratu do přírody. Ke konci roku 2004 jich bylo takto bezplatně předáno již více než 200.

K poslání moderních zoologických zahrad patří dnes také vzdělávání návštěvnické veřejnosti. V Zoo Ostrava plní tento úkol Oddělení pro kontakt s veřejností, k jehož aktivitám patří výuka a propagace.