ůvodně gotický hrad z 15. století byl přestavěn za biskupa Karla z Lichtenštejna dle projektu Giovanniho Pietra Tencally v letech 1665-1682. V budově zámku je umístěno Muzeum Vyškovska, které nabízí k prohlídce osm stalých expozic i zajímavé aktuální výstavy. Muzeum soustřeďuje sbírky historické, archeologické, národopisné a sbírku výtvarného umění. Známá je rozsáhlá kolekce vyškovské lidové keramiky, jejíž výroba měla ve Vyškově své zázemí od počátku 18. století do roku 1945.

V dolní části náměstí, přibližně na úrovni „ponorky“ a synagogy stávala za středověku Kroměřížká městská brána. Brněnská městská brána se nacházela v místech mezi ZŠ Nádražní 5 a současnou městskou knihovnou. Olomoucká městská brána stála v místech, kde Sušilova přechází v nám. Obránců míru. Zbytky středověkých hradeb je možné nalézt v ulici Pivovarská, u kostela Nanebevzetí Panny Marie a u vyškovského pivovaru.

Náměstí má tvar slzy. Půjdeme-li po něm od jihovýchodu (tedy od užší části) budeme postupně míjet městskou studnu (hladina vody je cca 2 m pod úrovní náměstí), která sloužila jako zdroj vody pro obyvatele centra, studnu s výjevem únos Ganyméda na Olymp a mariánský morový sloup. Součástí náměstí býval za středověku pranýř, kat bydlíval v Příční ulici a popraviště se nacházelo za městem u rybníka Jandovka (pod železniční tratí se u cesty vedle rybníku nachází malé trojúhelníkové políčko – středověké popraviště).

Vyškov v podzemí skrývá mnohé chodby. Podle legend jedna z nich ústí v Orlovicích poblíž zříceniny hradu, druhá někde u Marchanic a jeden z východů má údajně někdo ve sklepě rodinného domu na Nouzce. Vstup do podzemí je i na městském hřbitově u studny za kapucínským kostelem. Když mi bylo nějakých 10, strašívali nás dospělí historkou o klukovi, který se nechal vyhecoat kamarády a vlezl na hřbitově otevřenými dveřmi do podzemí. Prý ho tam hledali několik dnů, ale nenašli ho. Kdysi prý existovaly k podzemním chodbám mapy. Ty se měly ztratit ke konci 2. světové války spolu s prchajícími nacisty.

Pod domy na náměstí se nacházejí klenuté sklepy, mnohdy i dvoupodlažní. Nevím, jak teď, ale dříve to byl trochu problém. Vlivem zvýšené dopravy a s ní spojených vibrací si sklepy „sedaly“, což ohrožovalo např. plynové a vodovodní potrubí. To byl též jeden z důvodů, proč byla zbourána část výstavby na rohu ulic Husova a Jana Šoupala vč. části podloubí. Dnes tam stojí budova jisté bankovní instituce.

Za kostelem je fara, pod kterou je podle místní pověsti pochována bájná Viška – údajná nejmladší a nejoblíbenější manželka franckého kupce Sáma. Taková „hanácká Libuše“.

Napsala Lenka Reinke Chylik