Vranovská přehrada – Jak vzniklo toto vodní dílo
Vranovská přehrada není jen špičkovým inženýrským stavebním dílem své doby, které slouží svému účelu bez újmy na svém zdraví dodnes. Jejím postavením zároveň vzniklo velké a ještě přesně – dlouhé jezero, které se klikatí na délce téměř 30 kilometrů bývalým kaňonem Dyje od Podhradí nad Dyjí až k Vranovu. Nutná zásobárna vody a zdroj elektrického proudu pro celý region, dala tak současně vzniknout jedné z nejvyhledávanějších rekreačních lokalit této země, v jejím nejteplejším koutě. Moravský jadran.
Od myšlenky k realizaci.
Rozhodnutí o stavbě údolní přehrady nad Vranovem nad Dyjí učinila vláda Československé republiky v roce 1929. Další tři stupně přehradních těles, i když podstatně menších, měly být podle původního projektu postaveny na řece Dyji až po jez Kamenného mlýna u Znojma. Ještě před zahájením vlastní stavby vranovské přehrady, navštívil Vranov nad Dyjí prezident státu T.G. Masaryk. Místní mlynář Jaromír Grund vzpomíná, že při této vzácné návštěvě, nebylo se pro lidi ve Vranově kam hnout.
Stavba přehrady byla zahájena už v roce 1930 a hráz samotná dokončena v roce 1932! Rychlost, na kterou nejsme dnes právě zvyklí. Dokončení všech technických prací bylo potom ukončeno v roce 1934, kdy byla přehrada uvedena do funkčního provozu. Otcem tohoto díla byl rakouský stavební inženýr Ferdinand Schmidt (1887-1941), na jehož náhrobku na vranovském hřbitově je vyryto „Initiator Frainer Talsperre“.
Důvody stavby přehrady byly seřazeny takto:
1. výroba elektrické energie
2. regulace občasných přívalových vod
3. rekreační oblast
Kromě toho právě v době její stavby dávala práci asi 3000 obyvatel z přilehlého okolí. V době, kdy jí byl pro hospodářské poměry země nedostatek. I když je těleso přehrady zaklesnuto na obou stranách do skalního masivu, nejde o přehradu klenbovou, ale gravitační, která zadržuje vody Dyje vlastní vahou. Materiál na stavbu se dopravoval po k tomu vybudované úzkokolejné dráze, jejíž stopy lze dodnes vysledovat. Modrý kámen se těžil v lomu v dnešní Švýcarské zátoce a plastický beton se přivážel po úzkokolejce až z obce Šumná, kde je přístupová železniční stanice. Kvalitu tohoto díla prověřila nedávná měření. Opotřebení betonu na vodní i vzdušné straně je jen povrchové, průsaky vody v řádu desetin litrů za sekundu a těleso přehrady nevykazuje žádná poškození, takže obyvatelé Vranova mohou klidně spát. Přitom je zajímavé vědět, že hráz podléhá pohybům v důsledku tlaku vody, ale také vlivem slunečního svitu na vzdušnou část tělesa. Tyto řádově milimetrové odchylky měří tzv. hrázové kyvadlo v olejové lázni, umístěné uvnitř hráze.
O výrobu elektrické energie se starají 3 Francisovy turbíny s průtokem 3x15m3/sec, každá o výkonu 5400 kW , čtyři základové výpustě o průměru 160cm mají kapacitu 165m3/sec a pokud dojde k naplnění jezera a přepadu vody, umožní 9 přepadových otvorů průtok 405m3/sec. Tento parametr byl nastaven na dosud největší vodní kalamitu v r. 1900, kdy Dyjí protékalo asi 400m3/sec. Ostatní údaje najdete v plánku přehrady:
Za přehradou vytvořily Dyje s Želetavkou jezero o délce téměř 30km, sahající za plného stavu až k hotelu Zátiší v Podhradí nad Dyjí. Na celé délce vznikem tohoto díla zanikla jediná obec Bítov (viz str. obce regionu-historie).
Závěrem jen tolik, že účel, pro který bylo toto dílo vybudováno, plní spolehlivě dodnes a bude nepochybně i pro další generace. Jeho nevšední krásu Vám přinášíme k posouzení v naší obrazové galerii z historie přehrady a z její současnosti.
Dominantou Vranovska je přehradní nádrž vybudovaná v období první republiky v letech 1930-1933:
betonová hráz zadržuje v jezeře o délce téměř 30 km 132.696 milionů m3 vody
zatopená plocha činí 762,5 ha
hloubka jezera dosahuje až 45 m
hráz a hlavní přehradní jezero se nachází asi 1 km od centra Vranova nad Dyjí
přehradní jezero je centrem rekreace a vodních sportů
Na své si zde přijdou milovníci windsurfingu a jachtingu. Majitelé motorových člunů museli oželet svoji oblíbenou vodní plochu, jejich provoz je tu zakázán. Vody nádrže jsou proslulé bohatstvím ryb. Písečná pláž s pozvolným vstupem do vody nabízí požitek z plavání pro začínající i zkušené plavce.
Na travnaté louce je dostatek stromů, které umožňují skrytí se před slunečními paprsky. Děti jistě využijí přítomnost velkého tobogánu. Na pláži je dostatek možností pro občerstvení i zakoupení dalšího zboží či suvenýrů. Rovněž se lze pohodlnou cestou přes visutý most nad ústím Švýcarské zátoky do přehradního jezera dostat na stranu hráze.
Pláž je přístupná i pro motoristy přes Vranov nad Dyjí, kde je před hrází parkoviště o dostatečné kapacitě, nebo od obce Štítary, kde je parkoviště vlevo na příjezdové cestě v lese.
Pro cykloturisty se nabízí ještě možnost využít nejkratší cesty ze Znojma a sjet prudším klesáním ke konci Švýcarské zátoky a po jejím břehu dojet přímo k mostu vedoucí k pláži, ale zde už je třeba povolení obce Onšov. Podél břehů se nachází velký počet soukromých rekreačních chat. Naštěstí se již znovu podařilo uvést do života lodní dopravu, která zde fungovala od zavodnění přehradního jezera až do 80. let a byla vyhledávanou turistickou atrakcí.
Cesta od hráze až k Bítovu (18km) přináší díky členitému charakteru přehradní trajektorie neobyčejně přitažlivé zážitky.
Při plavbě po jezeře bychom se po průjezdu několika zákrutami dostali až k bítovským zátokám pod zříceninu strážního hradu Corštejn ze 14. století a o kousek dál k přítoku Želetavky, jemuž vévodí majestátně starobylý hrad Bítov z 11. století.
Pod hradem zůstaly zatopeny trosky starého Bítova (jediné zatopené původní obce), jehož základy jsou při poklesu výšky vodní hladiny vidět ještě dnes. Bítov však nebyl v 30. letech zatopen bez náhrady. Nad zátokami byla vybudována na tehdejší dobu velmi moderní obec, která je dnes jedním z center vranovského regionu.
http://www.vranovsko.cz/vranovska-prehrada-jak-vzniklo-toto-vodni-dilo/
